BylinkyKřen selský
Křen selský květy
Křen selský listy
Křen selský kořeny
Popis:
Vytrvalá bylina se ztlustlým vícehlavým kořenem a s přímou, až 1,5 metru vysokou, hranatou, nahoře větvenou lodyhou. Přízemní listy jdou dlouze řapíkaté, na okraji zoubkované. Lodyžní listy jsou kopinaté a přisedlé k lodyze. Květy jsou bílé, vonné, se čtyřmi odstálými kališními lístky a čtyřmi korunními lístky. Rostlina kvete od května do července. Plod je kulovitá šešulka se čtyřmi až šesti semeny. Pěstované kultivary křenu netvoří semena (nebo jen vyjíměčně) a rozmnožují se vegetativně. Rozdrcený kořen křenu pronikavě čpí.
Sběr a úprava:
Pěstovaný křen se většinou dobývá na podzim, jen vyjímečně v časném jaru. Kořeny se vyryjí nebo se vyorají, zbaví se zelených částí, vyperou a obchodně upraví. Kořeny mají být 30 až 40 cm dlouhé, rovnoměrně tlusté, na řezu bílé a při nastrouhání nemá drť hnědnout. Svazky kořenů se ihned expedují, případně se kořeny skladují ve sklepě, prosypané pískem.
Výskyt:
Domovinou křenu je východní Středemoří, odkud jeho kultura pronikla do Evropy a ostatního světa. Jako kořenová zelenina s léčivými účinky se křen pěstuje na polích.
Užívaná část:
Mnohostranně použitelný je čerstvý kořen křenu (Radix armoraciae recens).
Užití:
Používá se jako antiseptický a tonický prostředek, sloužící k povzbuzení oběhu a zažívání, jako močopudný a hojivý prostředek. Pro vysoký obsah vitamínu C se doporučuje při infekčních nemocech dýchacích cest a poruchách činnosti trávicího ústrojí. V lidovém léčitelství se používal při zánětech plic, při infekcích v močopudných cestách a při močových kamenech, při otocích tkání. Zevně se uplatňoval při zánětech tkání a k prokrvení při revmatismu.
Podávají se 2-4 g čerstvého kořene před jídlem.
Účinné látky a působení
Kumariny (skopoletin), fenoly (deriváty kyseliny kávové a hydroxyskořicové), silice (glukosinoláty – S-glukosidy glukonasturtiin, sinigrin a další isothiokyanáty), ostatní sloučeniny (vitamin C, asparagin, peroxidasa, která stimuluje vznik látek vycházejících z kyseliny arachidonové), vnitřně zvyšují vylučování trávicích enzymu, látkovou výměnu a mají močopudný účinek. Na sliznice a kůži působí dráždivě a silně ji prokrvují (isothiokyanáty).
Poznámka:
Vyšší dávky kořene nebo dlouhodobá aplikace mají dráždivé účinky na kůži, mohou způsobovat alergie až záněty. Křen může také brzdit funkci štítné žlázy a nedoporučuje se u pacientů s hypotyreózou. Opatrnosti je třeba rovněž v těhotenství a při kojení.