Pukléřka islandská

28.8.2012 Bylinky Herbář

 

 

 

 

 

 

Popis:

Lišejník, zvaný též “islandský mech”, má trstnatou, větvenou, lupenitě keříčkovitou stélku, vyrůstající do výšky až 10 cm. Stélka je tuhá, na okrajích třepenitá až brvitá, zelenavě hnědá, za vlhka sivě zelená. U lišejníku převažuje vegetativní rozmnožování: odlamují se malé kousky stélky s houbou i řasou a dále se rozrůstají. Za příhodných podmínek se na stélkách vytvářějí zelenavé až hnědé plodnice, v nichž se tvoří kyjovitá vřecka s výtrusy. Výtrusy na vhodných místech vyklíčí, vlákno se setká s řasou a jejich soužitím vznikne nový organismus – lišejník.

Sběr a úprava:

Droga se sbírá od jara do podzimu, při malém výskytu ručně, při souvislých porostech se lišejník vyhrabuje hráběmi. Nasbíraný materiál se nejprve vytřídí a pak rozloží k sušení. Suší se ve stínu (na slunci jen krátce), nejlépe však v sušárně při teplotě kolem 60 stupňů. Dobře usušená droga je zelenavě hnědá, chrastí a chutná slizovitě hořce. Uchovává se v suchu a temnu.

Výskyt:

Pukléřka islandská se vyskytuje v širokém pásu severní polokoule v Evropě, v Asii i v Americe. V severských zemích pokrývá rozsáhlé plochy, zasahující až za polární kruh.

Užívaná část:

Léčebný účinek má stélka (Lichen islandicus).

Užití:

Droga se užívá jako prostředek k posílení organismu po vyčerpávajících chorobách, ke zlepšení chuti k jídlu, k dokonalejšímu trávení, při suchých dráždivých zánětech ústní dutiny, hrtanu a zánětech sliznic trávicícho ústrojí. Do určité míry účinkuje proti zvracení. Lze ji použít také jako pomocný prostředek při nadměrném pocení a ke snížení krevního cukru. V léčebných dávkách ji lze použít v těhotenství i při kojení. Používá se odvar ze 2 g stélek 3 x denně.

Účinné látky a působení

Stélky obsahují polysacharidy (membránový sliz – lichenin, isolichenin), lišejníkové kyseliny s hořkou chutí (fumaroprotocetrarovou, protolichestrovou, cetrarovou, usninovou aj.), pektiny, vitaminy komplexu B a provitamin A. U lišejníkových kyselin (zejména fumaroprotocetrarové), protolichesterové a usninové) byla nalezena významná antibiotická aktivita vůči některým druhům bakterií; tyto látky také napomáhají vylučování žaludeční šťávy a trávicích enzymů a přispívají k lepší látkové výměně. Slizy chrání sliznici trávicího ústrojí (žaludku).

Poznámka:

Několikanásobné překročení léčebné dávky vyvolává u citlivějších pacientů nevolnost, případně průjem.